DNF & DNS - na prahu běžeckého podzimu

DNF & DNS - zkratky, které mě míjely

Nic netrvá věčně a bylo mi vždy jasné, že i na mě jednou dojde a ultra mi ukáže odvrácenou tvář. Seznam možných zranění způsobených během je dlouhý a čím dál a rychleji běháte, tím více se vystavujete možným zdravotním problémům. Určitě v životě existují bezpečnější koníčky, jenže nelepím letadýlka, ani nesbírám známky. Proč ale vysoký tlak? Vždy jsem si myslel, že před kardio-vaskulárními problémy mě běh naopak chrání? Ale co ... v kontextu řeckého kolapsu nazírám na své další běhání jenom pozitivně. Momentáně čekám, až se tepny v mém těle přestanou chovat jako papiňák, a raduji se, že mám aspoň povoleno poskakovat do max 120 tepů. Doufám, že s nadcházející zimou při běhání nezmrznu a s ubývající kondicí moc nepřiberu.

Kakamila a továrna na čokoládu

Měsíc po návratu ze Spartathlonu jsem odletěl s českou repre výpravou do Albi, tak trochu nasypat si sůl do ještě otevřené rány. Startovní listina závodu byla již uzavřena, na soupisce tedy nebylo možné mě nahradit někým jiným. Smutek z pasivní role na Mistrovství světa, kde jsem chtěl prodat tvrdou letní přípravu, naštěstí vyprchal s první dvojkou červeného na ruzyňském letišti. Před startem se mi sice na chvilku vrátil, aby stejně rychle zase zmizel. Byla to moje první 24hodinovka, kterou jsem absolvoval jako divák nebo support. V roli Radčina supportéra jsem měl tu čest být letos podruhé (poprvé na MČR 100km v Plzni), protože Radek navzdory nedávné viróze startoval. A zkušenost vidět 24hodinovku z druhé strany stála za to.

Jako běžec jsem například nikdy nezaregistroval, kolik dlouhý závod přináší kolapsů, bolesti, blití a vůbec utrpení ... možná to bylo úrovní závodu, protože na MS jsou ti nejlepší a chtějí zaběhnout nejlépe. Poprvé v Albi nestačilo závodníkům na medaili ani 270km a v mužích mělo 6 hodin před koncem šanci na bednu 15 elitních běžců, včetně Ondry. Tři hodiny před koncem, sotva se rozednilo, začalo hlavní pole tempo stupňovat a zrychlovat, v úžasném tempu nakonec zvítězil Sorokin. Ondra překonal po 21 letech český rekord, Jirka zaběhl konstantním tempem letos již druhý osobák (v dalších letech půjde určitě o dost výš), výborný osobák má i Petr, do konce statečně bojoval Dušan ... V ženách Veronika skončila těsně pod dvoustovkou, pěkný osobák má i Jana. Nádhera! Hrdinsky bojovali s nepřízní osudu až do konce Radka s Radkem. Oba byli opakovaně v situaci, kdy jsem nechápal, jak se mohou v bolestech zvednout a běžet ... více o závodu a výkonech se rozepsali lépe jiní.

Napadlo mě, kam se vyvíjí současná 24hodinovka? Jako pozorovatel z Albi mohu srovnávat s Belfastem a Temešvárem, kde jsem běžel. Přišlo mi, že se mnozí závodníci částečně anebo úplně zprofesionalizovali. Rapidně stoupající výkonnost v ženách, které dosahují špičkových výkonů mužů před pár lety, a obrovská konkurence v elitních mužích naznačuje mnohé. Ti nejlepší ukazují na sofistikovanější tréninkovou přípravu, zároveň je ultra atraktivnější i pro bývalé úspěšné atlety, kteří již mají zkušenost s hraničním výkonem. Zcela jistě pokročily i technologie (obuv, oblečení, sporttestery...) a dál jsou i znalosti ohledně stravy. Nevídaná konkurence přeje rekordům a je možné, že se bude brzy třást o ten svůj i nedostižný Kouros.
Je možné, že s profesionalizací a kvalitní celoroční přípravou stoupá ruku v ruce nejen spotřeba, ale i vývoj různých suplementů, čímž se silniční ultra přibližuje ostatním, již profesionálním sportům. Na salám, banán, hrozinky, pivo a kolu se MS už rozhodně neběhá :-)

Vidět na vlastní oči světový rekord je neskutečný zážitek. Co všechno musí člověk obětovat, aby byl nejlepší na světě ...! Z toho mi bude ještě dlouho zle! :-( Kakamila nestanovila na okruhu v Albi jenom neuvěřitelný svěťák, ale také základní jednotku peristaltiky. Od teď je na škále 1-10 jednotkou 1Hn (jeden herón).

Ať nekončím škodolibě, to by přece nebylo pěkné ... :-) Momentálně se nacházím v běžeckém vakuu. Čekám, kdy zaberou prášky, a pak uvidím, k jakému cíli budu směřovat svoje běhání. Co je hodně pozitivní, tak mám teď po několika letech příležitost přemýšlet také o jiných věcech.

8 komentářů:

  1. Ho, ne Hn! Jsi zase nedával pozor :-). Vakuum je fajn, aspoň se posuneš zpátky v tabulce a v prosinci budeš vědět, jak nejlépe zaútočit koněm na Modřany, aniž bys přitom přišel o královnu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když mně už se i ty figurky pletou! Kůň vždycky skákal na F3 někde z Vyšehradu, ne? V Modřanech tak akorát dávaj dobrou noc lišky, jenže to už nemáš ani pěšce, ani věž ... :-)

      Vymazat
    2. Pěšce snad ještě jo! Aspoň dva!

      Vymazat
  2. a můžu se zeptat co tedy profi běžci na MS jí? všichni jen gely? díky. JiříkK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takhle se to říct nedá ... :-) Ale Ti, co chtějí zaběhnout špičkový výsledek, tak se bez gelů neobejdou, 260+ se prostě neběhá na "banány a kolu", i když se to třeba historicky někomu mohlo povést. Doba v tomhle hodně pokročila. Myslím si, že speciální trénink a strava - před a při závodě - můžou zlepšit výkon o 5-10%, což je dost: z vynikajícího výkonu 240km se tak posuneš na 252-264km! Albi pro mne bylo velkou zkušeností a lekcí ... myslím si, že posunulo 24hodinovku výkonnostně o level dál. Uvidíme :)

      Vymazat
    2. díky moc; teď jsem četl, že Ondra Velička si zase oblíbil bramborovou kaši....tak nevím, asi je třeba vážně zkoušet co komu sedí :o)
      JiříkK

      Vymazat
  3. Moc drzim palce, aby se ti vsechno usadilo a ty jsi zase mohl behat... s vetrem o zavod a vytrvale, stejne jako zajicek Duracell, co ma tu baterii na prodlouzeny vykon:)!
    Tesim se na nejake setkani, spolecny popobehnuti... verim, ze POP (28.12), Nas pravidelny klubovy obeh Prahy to jisti!
    At se dari! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuju:-) na POP se moc těším, doufám, že už budu úplně fit!

      Vymazat