Měření teploty tělesného jádra v praxi

S přibývajícími lety nezbývá než sebekriticky uznat, že se běžecky nezlepšuji. Bývalá "rychlost" je pryč (uvozovky jsou v mém případě na místě), navíc mě dohání zdravotní neduhy. Snažím se situaci brát rozumně - přece jenom je pro mě vyhlídka běžecké dlouhověkosti zajímavější, než se kvůli umístění definitivně vyřídit na závodě. 

V této souvislosti se na stará běžecká kolena s velkým zájmem seznamuju s technickými novinkami posledních let. Rád sleduji různé metriky a hodnoty, které nabízí jak Garmin, tak třeba Stryd, a to nejen ty běžecké. Sledovat se kromě tepu dá dnes totiž všechno možné a každý si může vybrat. Také přesnost měření je nebývale přesná, stačí si připomenout, co uměly v roce 2013 moje první Forerunner 310 a co dokáží moderní garminy dnes. Ministerstvo školství by v rámci boje proti alkoholismu mělo chytré hodinky rozdávat už na středních školách: nejodstrašující příklad není nějaké výchovné video nebo cirhóza pod mikroskopem, nejstrašidelnější je křivka variability srdečního tepu během kocoviny.

Ultramaraton má několik specifik, které ho odlišují od časově kratších vytrvalostních sportů: kromě mentálního nastavení, běžeckého vybavení, doplňování makro/mikronutrientů (schopnost je přijmout je spolu s vytrvalostním talentem pro úspěch klíčová), existuje velké množství parametrů, které někomu přidají málo nebo nic, ale jiné posunou výkonnostně o kategorii výše. Trvalo mi dlouhých šest let, než jsem si všiml (a přiznal si), že po hodině běhu v horku vypotím o půllitr potu více než běžci okolo mě - bez ohledu na jejich výkonnost. Zdánlivá banalita, která mi vzala mezi lety 2016-2021 naději na skvělý výsledek na dvacetičtyřhodinovce. Stačilo ji neběhat v létě, protože v horku se můj výkon znatelně snižuje.

Hodně mi k pochopení pomohlo zařízení, kterou už dva roky před tím používali špičkoví cyklisté. Napsal jsem o něm stručnou recenzi CORE – cesta do ultramaratoncova nitra již před dvěma lety, teď bych ji chtěl v následujících řádcích doplnit o konkrétní příklady. 

Musím hned na začátku zdůraznit, že hodnoty tělesné teploty jsou individuální, stejně jako způsob, jak na zvýšenou teplotu reaguje organismus. Každý může mít absolutní hodnoty jiné, stejně jako průběh křivky může mít každý úplně jiný. Nemá smysl brát si poprvé zařízení na závod, když nevíte, co vám hodnoty říkají. Je důležité dlouhodobě a v různých ročních obdobích pozorovat reakci organismu a postupně se s teplotou naučit pracovat. Také je důležité vědět, že se jedná o hodnotu tělesného jádra (tedy teploty kdesi pod hrudníkem) a že je tato hodnota vypočítaná, nikoliv změřená (jako v případě teploměru). Uvedené příklady jsou pouze vodítkem, čeho si všímat a jak se zařízením pracovat. 

Teplejší dubnové počasí, zvlněná rovina, pomalejší začátek, rychlejší závěr, srdeční tep stabilní.

Za zmínku stojí skutečnost, že se mi vždy kolem 60. minuty teprve začíná tělo efektivně ochlazovat a teplota tělesného jádra z hodnoty 38.5°C klesá a ustálí se. Po dvou letech vím, že toto je můj ideální začátek a teplota by v dalších hodinách už neměla příliš přesáhnout tuto hodnotu. 

Dvě hodiny trvající běh, podobný tomu v Ukázce 1: o něco chladnější (ideální) počasí, cestou přišlo několik přerušení (klesající hodnoty ST), délka pauz měla vliv na tělesnou teplotu.

Chladit lze různými způsoby: v horku je účinný led, pomůže i chladnější pití, zpomalení či zastavení se ve stínu. Proudící vzduch vysušující pokožku a utírání potu z těla pomáhá také. V horku je dle mé draze vykoupené zkušenosti oblečení a lá X-Bionic kontraproduktivní - perfektně mě termoreguluje pouze do cca 20°C.   

Názorný příklad přehřátí organismu, který jsem popsal v recenzi již před dvěma lety (odkaz výše). Na fotce je kromě totálně promočeného trika (teploty dosahovaly přes 40°C) vidět, že nosím měřič na paži společně s Polarem OH1. Porovnával jsem měření teploty na paži a na hrudním pásu a výsledky jsou s mírným zpožděním velmi podobné. 

Ukázka špatně rozběhnutého závodu a špatně nastavené strategie. Na metě maratonu jsem byl sice v čele závodu, nicméně core teplota přes 39.5°C znamenala totální uvaření a ztrátu schopnosti souvisle běžet v rozumném tempu. Teprve po západu slunce se situace zlepšila a ze sedmého místa jsem se dokázal prodrat na druhé místo. 

O necelé dva měsíce později jsem běžel Ultrabalaton. Forma nebyla ideální, mohl jsem si tedy s pomocí Jitky na kole vyzkoušet běžet 22+ hodiny zcela souvisle a při tom udržovat tělesnou teplotu pod 38.4°C. Ráno bylo sice chladněji, v odpoledních hodinách teploty stouply ke 30°C a výše. Zajímavé je, jak tělesná teplota doslova spadla s večerním ochlazením.    

Zhruba 14 dní před Spartathlonem řádila v práci a doma jedna z posledních vln covidu. Za celou epidemii jsem neměl pozitivní test ani příznaky. Pro jistotu jsem se na posledních deset dní před závodem odstěhoval z domova a vyhýbal kontaktu s lidmi. Jediný možný příznak onemocnění v tomto období byla právě zvýšená teplota při běhu. Při porovnání s Ukázkou 1 a Ukázkou 2 je teplota tělesného jádra o 0.5°C vyšší než by měla být. Dalším příznakem mohlo být zvýšené pocení při běhu. A jak to dopadlo? 

Dopadlo to v rámci možností dobře (11. místo). Maximální teplota tělesného jádra už nešla ani v extrémním horku přes 39°C tak jako v předchozích dvou chladných týdnech ....

... a takto dopadl test na protilátky provedený přesně 7 dní po startu Spartathlonu (6 dní po doběhu). 

Závěr:

Podle mého názoru nemá smysl se teplotou tělesného jádra zabývat, pokud se potíte méně a horké počasí vás nenutí pít litry tekutin během pár hodin. Stejně tak není podle mého názoru potřeba měřit si teplotu pokud běháte závody do délky maratonu: závod je příliš krátký na to, aby jste vyšší teplotu ustáli a v cíli se ochladili. Výjimkou mohou být závody v extrémních klimatických podmínkách.  

Záměrně v textu pouze pro ilustraci popisuju příklady a jak s hodnotami pracuji. Vyhýbám se jakémukoliv medicínskému vyhodnocování, protože k tomu nejsem kompetentní.

Pro Garmin hodinky (ANT+) je k dispozici datové pole i speciální aplikace (vhodná třeba při sledování teploty během nemoci). V Garmin Connect se pak objeví v záznamu běhu graf včetně avg/min/max teploty. 

Měřič má také vlastní aplikaci pro iOS a Android. 

Prezentace vznikla díky pozvání Aleše Dvořáka, PhD. 
na přednášku "Biochemie sportu a výživy v praxi" 1.LF UK (březen 2023)