Rozběhané léto

Dle některých teorií s klesajícím IQ stoupá kvalita života :-)
Dlouho jsem na blog nic nenapsal, i když to neznamená, že by nebylo co zaznamenávat, spíše naopak. Ono také co pořád psát o běhání, zdánlivě je totiž vše pořád stejné a dokola se opakující, pravá, levá .... Některé věci zase rychle pominou, třeba že jsem počtem km oběhl zeměkouli na rovníku (40 075km) - 3. června po necelých 9-i letech. Jenže s tímhle tématem mne ve stejné chvíli předběhla Jitka a zase tak zajímavé číslo to není, stačí to přesně na tuhle jednu větu. Spíš jsem líný anebo neschopný vymyslet jakýkoliv text. Na vině je snad známá úměra mezi naběhanými kilometry a klesajícím IQ, proto je pro mne obtížné cokoliv sesmolit. Tak tedy alespoň v několika bodech zaznamenám pár událostí a novinek, které provázejí mé běžecké léto 2019.

V červnu jsme si s Pavlem Markem střihli Krakonošku a navázali tak na předloňské Baroko, které jsme prokecali a příjemně nám to oběma utíkalo. Znovu jsem si uvědomil (a musím si to poznamenat, abych nezapomněl), že kopce a trail prostě běhat nemám. Zatímco první asfaltová polovina K100 byla vcelku snadno zvládnutelná a do kopců se pomalé tempo očekává, směrem po hlavě dolů a na rovině po kamenech jsem prostě lůzr nad lůzry. Neschopnost trefit se došlapem tam kam chci, udržet rovnováhu těla a neschopnost běhu z kopce, mě odsuzuje k doživotnímu poskakování po kulturním povrchu, navíc v nízkých nadmořských výškách a vodorovně. Kromě toho nejsem schopný srovnat si krevní tlak vlastní vůlí při rychlejším přesunu z kopce dolů - hlava se mi motala a migréna nastupovala v Karpaczi úplně stejně jako v Křižanech po seběhu z Ještědu. V obou případech šlo o sestup -500 metrů za 25-30 minut. Mimochodem, na Ještěd se před Spartathlonem chystám potřetí, oblíbil jsem si 15km stoupání z Žibřidic (345 m.n.m.) až na vrcholek (1010 m.n.m.), vybíhal jsem tady už kdysi dávno, když jsem se chystal na první maratony. Charakter ještědského stoupání od Křižan mi hodně připomíná Sangas (1100 m.) na 160. kilometru, tedy není co zkazit.

Dobrovolné mučící předměty v 21. století
Zpátky ještě před Krakonošku: téměř ihned po UMS jsem se vrátil do tréninkového kolotoče, který nabírá parametrů centrifugy. Oldismus jsem dávno překonal a jako ultra-olda jsem hned v květnu bezprostředně po UMS vyzkoušel, jak rychle se dokážu vrátit do tréninku a zregenerovat. Bude se mi to hodit 28 dní po Spartathlonu, kdy poběžím 24h MS v Albi. Doufám, že jsem si to někde napsal, protože v paměti mi zůstalo, že pro rychlou regeneraci se nemá pít pivo ani víno. A to teda půjde v Řecku, kde se stoly pod jídlem a pitím na recepcích prohýbají, dost těžko.

K tréninku ...

Připravuji se po čtvrté na Spartathlon a na třetí repre akci najednou. Objemy kilometrové a hodinové mám nastavené už na samé hraně co ještě hlava a tělo snese. V 13-týdenní závěrečné přípravě kopíruji osvědčenou (tehdy narychlo sestavenou) přípravu na UMS s trochu navýšenými objemy s vynucenou změnou 3/4. týden: 148-143-108-204-153-163-159-140-170-170-170-95-SP. Na rozdíl od minulých let a mých ultra začátků kladu důraz na rozmanitost tréninku: střídám easy běhy s rychlejšími běhy, intervaly, tempy, schody, ultraběhy, již zmíněným Ještědem, v různých délkách a modifikacích. Sleduji týdenní objem: o víkendu běhám už pět let 2x B2B (30+) a detailní plán v dalších dnech přizpůsobuji časovým možnostem, nicméně běhám téměř denně. O intenzitě tréninku se nerozhoduji dopředu, ale až po 4-8 km běhu, podle aktuálního pocitu. Aby toho nebylo málo, 5x týdně trápím tělo 30 minut posilováním a protahováním, saunuju se a chodím se vyřvat (bolestí) ke Karlovi (... K. je masér). Musím sám sobě přiznat, že nemládnu, takže udržet tělo v kondici je čím dál obtížnější. Ty tři zbývající týdny v této zátěži a dva závody ještě vydržím, ale dost se těším, až bude listopad. Sezóna rozehraná na tři závody a 12 měsíců přípravy je pěkná šílenost.

Od Polaru zase zpátky ke Garminům (FR945) ...
Polar je výborný, ale  FR945 je milášek
No a co dělám, když zrovna neběhám? Sleduji jak běhají kamarádi a jsou to často pěkné nervy ... Radkovi jsem v květnu jako support na Ultrabalatonu štěstí nepřinesl, ale byl to můj obrovský zážitek a zkušenost. Honza je už téměř na konci své letošní dramatické tetralogie s názvem Grand Slam.  Zatím nás svými doběhy těsně před limitem drží pěkně v napětí. Nervy to jsou šílené. Jitka běžela po dvou letech naší přípravy krásně a rychle GGUT110, bohužel jí nepustila do poslední třetiny bouřka, přesto měla dvě hodiny náskok před limitem a byla na nejlepší cestě dokončit. Sledovat doběh Radky Churaňové na Kladně v jednom z nejlepších světových výkonů byl zážitek dechberoucí, a obrovskou radost mi na Sletišti udělal vítězstvím Pavel Marek, protože s námi pojede do Albi a bude to další velký společný (běžecký) mejdan. Pavlův výkon na Kladně (235.7km) je pro mě obrovsky inspirativní, protože ukázal, že takhle skvěle lze 24hodinovku zaběhnout i v tomhle věku ... jako sorry Pavle :-)

Spartathlon je v mé hlavě čím dál více, bude těžké zopakovat loňský výsledek, stejně těžké bude ještě dokončit ve zdraví docela náročnou přípravu. K plánům na Spartathlon se vrátím před samotným závodem, teď jsem se chtěl protrápit pouze tímto zápiskem, jestli se tomu slohovému útvaru dá takto říct.

5 komentářů:

  1. Ty cisla, objemy sjou pochopitelne sileny... ale beru.. Ale co me dostava je klasifikace behu u tebe na Garmin... Takovy "easy run"... je muj regulerni a standardni tempovy beh, ci delsi beh, pri kterem se fakt neflakam.
    Normalni clovek, kdyz to cte a vidi... by mohl mit tendenci prodat boty, koupit rybarske pruty... na beh se vykaslat a zacit chytat ryby:)...
    Ale my jsme preci jenom otrlejsi. Ja nejen, ze si nekoupim pruty, neprodam boty.. ale ani se tim nebudu drtit. Sjede to po me jako po teflonu:)...
    Budu ti drzet palce... ovsem je na to jeste dost casu! Drz se a hodne sil v zaverecne casti pripravy! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuju Honzo, já vím, že Ty to víš :-) tak jen na dovysvětlení: ono "easy run" nebo "easy tempo" jak mám na G. spíš charakterizuje pocit, ne jenom tempo v min/km ... Mimochodem, Ty jsi před pár měsíci uběhl maraton v tempu, ve kterém běhám krátké intervaly, takže pruty nepruty, boty neprodáš ;-) Ať rychle zregeneruješ a moc držím palce do poslední stomílovky! Na podzim to všechno pořádně zapijeme!

      Vymazat
    2. Co easy run a easy tempo, on je navíc přesvědčený, že takhle můžou běhat všichni a že je to čistě o vůli, to sorry jaky :-P
      Jinak budu samozřejmě držet palce a standardně strávím víkend přilepený k monitoru, takže žádný výhovorky, když už kvůli tobě nebudu spát, koukej to tam rozbalit - ať tam taky nevyhrává furt jen ten Radek, mrk mrk ;-)

      Vymazat
    3. :-) dík ... o vůli je jenom vstát, obléknout se a pak se rozběhnout. Zbytek už se dá vydržet, když se nespěchá a hlavou neběhají žádné super-povinnosti. Ale není nic horšího než běžet první 2km v 6 ráno. To je děs i teď, když je ráno teplo.

      Vymazat
  2. Ty nejlepší výkony ještě přijdou. Až začneme pořádně trénovat ;-) Budu moc držet palce v Řecku a těším se do Albi!

    OdpovědětVymazat