On Running Cloudboom: s uhlíkem na botě vstříc novým rekordům (recenze)

On running CloudBoom (foto: Runlab.cz)

O víkendu jsem měl příležitost vyzkoušet si, jaké to je běhat s karbonovou deskou v botě. Až do tohoto víkendu jsem si představoval, že ona karbonová destička je vlastně kus pružného plechu, který se ohnutím „vymršťuje“ a zvyšuje vynaloženou lidskou sílu do odrazu. Přišlo mi to k běhání trochu podivné. Takhle to ale není, karbonový plát se skládá z uhlíkových vláken, ze kterého se mj. vyrábí textilie (nebo rámy na kola). Tento plát je umístěný mezi chodidlem a tlumící pěnou na botě a s kovem nemá nic společného. Je hodně pružný; i když zase ne tolik, jako je člověk v klasických běžeckých botách zvyklý.

Když vloni představil ve vídeňském Prátru Nike model Vaporfly*, bylo jasné, že se přidají i další producenti bot, včetně švýcarské společnosti On. Nebudu se v následujících řádcích zabývat popisem boty, technologií, cenou, historií značky, od toho jsou povolanější a kvalifikovaní recenzenti. Podělím se o svůj pocit z naběhaných 60km, kdy jsem měl příležitost botu vyzkoušet na dráze, z kopce i do kopce, v různých tempech, i při souvislém 30km běhu. Jaké tedy On Cloudboom jsou? K čemu vlastně taková bota s kusem karbonu na podrážce je a jak může běžci pomoci a v čem? Je použitelná pro ultra? A vůbec: Je vlastně rychlejší než běžné boty?

Začnu od té poslední nejjednodušší otázky: obecně vzato bota s karbonovou technologií bezesporu rychlejší je, o tom svědčí množství zaběhnutých rekordů v posledním roce. Je až neskutečné, že vlastnosti boty zůstávají téměř stejné, anebo přinejmenším podobné (srovnávám-li mně známé On CloudX a On Cloudboom), přesto za stejných podmínek běžím rychleji (viz dále). IAAF a také IAU letos  přišly s regulacemi obuvi, protože není obtížné si představit další vylepšení, která posunou výkony někam zcela jinam a vytvoří nefér prostředí. To platí nejen o maratonu, ale i o rekordech na 100km či 24hodinovce. Yannis teď bude při každém závodě jistě mnohem nervóznější, než byl za posledních skoro 25 let od svého světového rekordu.

Je ale existence podobných bot dobře, anebo špatně? Nedopadne to podobně jako s oštěpem jen časově v obráceném gardu? Zatímco světový rekordman v hodu oštěpem je Jan Železný (98,48m, 1996), tak nejdál oštěp svištěl Němci Uwe Hohnovi (104,80m, 1984). Jenže Uwe házel oštěpem, který měl těžiště o 4cm více vzadu, takže oštěp prostě dál plachtil. Problém byl v tom, že oštěp už házel do první řady protější tribuny. Což se samozřejmě muselo vyřešit buď nákladnou přestavbou všech stadionů na světě, anebo vytvořením nové disciplíny s novým náčiním. Pochopitelně vyhrálo to druhé.

Jak budeme srovnávat rekordy v maratonech a v ultramaratonech za pár let? Těžko říct, ta výhoda nových bot – a to je na trhu teprve první generace – je evidentní a situace je úplně nová. Možná budou existovat staré tabulky pro rekordy zaběhlé v botách s pěnou a nové tabulky pro boty s karbonem. 

A jaký jsem z bot měl pocit?

Po prvním obutí jsem byl nadšený, i první proběhnutí bylo velmi příjemné. Absolvoval jsem v On Cloudboomech celkem dva dlouhé běhy, navíc mám srovnání s CloudX a Cloudstratus od stejné značky, takže mohu srovnávat a leccos nepříjemného bych na botách objevil. Boty jsou trochu tvrdší, ale na rovném povrchu jsou jedinečné a subjektivně vnímané tempo bylo reálně o 15-20 sekund/minutu rychlejší. Do kopce se lze o karbonový plát doslova opřít, z kopce se dá na unavených nohách krásně běhat přes patu a tlak se rozloží na celé chodidlo. O něco slabší je reakce v zatáčkách (třeba na dráze), anebo na nerovném povrchu či ve městě na obrubnících, kde se s karbonovým plátem noha trochu přetahuje, ale není to nic nepřekonatelného. Pokud bych měl ambici si zaběhnout pěkný čas na ½ maraton, maraton a dokonce i na 100km, tak bych absolutně neváhal.

Jiné je to s 24hodinovkou, či Spartathlonem, protože tam bych musel mít zkušenost s tím, jak botu přijme noha při mnohahodinové zátěži a hlavně nižší intenzitě. Výhoda této boty se dle mého názoru totiž projevuje pouze ve střední a vyšší intenzitě, při pomalém běhu v nízké intenzitě působí bota těžkopádně. I tak mě napadá trochu riskantní varianta s přezutím po třetině 24hodinovky. Každopádně Cloudboomy jsou skvělé boty a zasadily mi pořádného brouka do hlavy. Sluší se dodat, že vzhledem k ceně a životnosti to nejsou botky na běžné víkendové pobíhání.

Protože sbírám spoustu dat ke každému běhu, zajímalo mne srovnání podobného tréninku v CloudX a Cloudboomech:

V posledním týdnu (21.11.20 / 13.11.20) jsem absolvoval v podobné kondici dva 30km běhy v podobné (1) subjektivní intenzitě, téměř identické (2) tepové zátěži (128 vs.129), (3) kadenci (185 vs. 184), se stejným (4) stoupáním (228m/224m) a podobném (5) výkonu (236W vs. 230W). Přesto jsem ten první běh dokázal běžet tempem 4:44 a druhý 5:00 min/km. Kde je tedy patrný rozdíl? Ten je v (6) délce kroku: 114cm vs. 109cm. Určitě lze významnou část těchto pěti cenťáků připsat právě On Cloudboomům. Že těchto zdánlivě bezvýznamných 5cm znamená 15cm (sec.) a přes 540 metrů (hod.) se nemá cenu rozepisovat. Oba běhy lze dohledat na mém Garmin Connectu. 

____

* Jak mě upozornil Luboš Brabec, nejednalo se o model Vaporfly, ale Alphafly :-)