Silniční divočinou do Sanrema (UMS 285km)

Děkuju Janě a Radkovi
(v cíli na pláži v Sanremu)
Ještě než vyjedeme zítra s Radkem na Ultrabalaton, tak si chci sepsat pár posledních poznámek k UMS. Trochu jinak než obvykle, použiju totiž Jitky rozhovor se mnou a s Radkem pro Bezvabeh.cz (viz oba odkazy, anebo po kliknutí na obrázky, asi se musí stáhnout, aby byl text čitelný), kde je už vše podstatné k závodu zmíněné a text jen doplním o poznámky, které se do rozhovoru nevešly.

Poděkování .... přípravu na tak dlouhý závod nelze zvládnout individuálně. Potřebujete kolem sebe docela dost lidí, bez jejichž pomoci by nemělo smysl stoupnout si ani na start.

Ultraběhání je od určité úrovně mnohem více životní styl či vášeň, která vyžaduje po vašem okolí oběti. Není to úplně neškodný koníček, protože míra času stráveného během a především regenerací (kdy jsem doma, ale úplně k ničemu) je extrémně velká. Jsem strašně moc vděčný manželce, že tuhle moji vášeň toleruje a dokonce mi i fandí. Vím, jak velkou trpělivost musí Radka se mnou mít, když se třeba přizpůsobují rodinné programy mému běhání. Ještě lepší to je se mnou před závody, když jsem mimo, nedá se se mnou vydržet a lezu všem na nervy ...

Děkuji Janě a Radkovi za obětavost a dokonalou podporu, psychickou, technickou a také běžeckou pomoc během celého italského zájezdu, byl to neskutečný zážitek!
Radkovi za jeho nakažlivou víru, že to dobře zaběhnu a za nekonečné konzultace po celý rok :-)
Karlovi Kuchyňkovi díky za masáže, při kterých nohy bolí tak, jako nebolí při žádném závodě na světě, funguje to
Karolíně Bílkové (bodysolutionclinic.cz), která mi dala koncem ledna velmi rychle dohromady zraněnou nohu, na kterou jsem nemohl ani došlápnout.
Jitce, Honzovi, Bubovi, Zbyňkovi, iThinkBeer.com a všem ostatním děkuji za podporu, za vzkazy, zprávy ... Velké díky!

Poznámky k závodu ...

Mám za sebou asi nejzážitkovější závod, jaký jsem si dovedl představit. Mám radost nejen z výsledku (splnil jsem plán A, tedy 285km za 32:18h., dle hodinek a vzhledem k bloudění jsem naběhal přes 290km), ale krásných a v jistém smyslu dobrodružných bylo celých pět dní.

Než se mi vše zakryje pozitivním vzpomínkovým oparem, mám tu pár poznámek k organizaci závodu - pro případné budoucí poutníky z Milána do Sanrema, ultraběžce a ultraběžkyně ...

1) Nevěřte pořadatelům, že je trasa z Milána do Sanrema značená!! Není. Vůbec není. Klidně i 30km nenarazíte na jedinou značku. Při představě značení 285km trasy jsem byl hodně zvědavý jak to pořadatelé zvládli, zvláště když nijak zvlášť neupozorňovali na nutnost běžet s mapou, GPS navigací, buzolou, kompasem ... Značky naleznete většinou tam, kde je nepotřebujete. Značení míjí všechny cyklostezky, skoro všechny kruháky a drtivou většinu křižovatek. Vybaven mapou v hodinkách jsem výrazně zakufroval dvakrát, aspoň jednou podle mne zakufrovali úplně všichni.

2) Nebuďte zoufalí, pokud budete muset během závodu porušit pravidla. Vede-li vás šipka do jednoho z desítek tunelů, který je označen zákazem vstupu chodců, neváhejte a jděte do toho! I kdyby tam stál policajt, tak bude dělat, že vás nevidí. Pokud ale zvolíte alternativní trasu, která je v daný okamžik příznivější, neváhejte, tak či onak, v obou případech porušíte pouze jedno pravidlo závodu (buď porušíte předpisy, anebo nerespektujete vyznačenou trasu)! Pořadatelé se na trase neobjevili několik let, protože jinak by oficiální trasa nevedla uzavřeným tunelem na vrcholu Passo de Torchino, anebo by si někdo z nich všiml zbořeného mostu cyklostezky 10km před cílem. Spoléhejte se vždy na navigaci a zdravý rozum.

3) Pravidla sice umožňují běžet bez podpory, ale zapomeňte pak na limit 48 hodin.

4) Pořadatelé si závod užívají ve skvělé náladě a jsou fajn. Je to opravdický velký běžecký mejdan :-)

Pořadí ...

1. Matteo Ceroni (ITA, 1980) 31:13h
2. Petr Válek (CZE, 1974) 32:18h
3. Peter Toldi (HUN, 1981) 32:30h
4. Joao Pereira Oliveira (POR, 1977) 33:14h

V limitu 48 hodin dokončilo 40 z 63 běžců.

Ještě pár poznámek pod čárou ...

Začátek jsem zaběhl relativně klidně, ale svižně: maraton (3:30), dále pak přesně podle plánu ... 100km (9:06), 161km (16:00), 225km (24:00). Po 24 hodinách jsem zvolňoval více, než bych potřeboval a zbylých 60km jsem šel bohužel dlouhých 8 hodin. Příčin bylo více: nakumulovaná únava, ztráta motivace dohánět prvního, dostatečný náskok na třetího ... poslední dvě hodiny mě také paralyzovaly nateklé a bolavé nohy citlivé na každý schod a obrubník. V závěrečné hodině jsem byl sice schopen jakéhosi běhu, ale tempo nebylo výrazně rychlejší než chůze.

Průběh závodu byl většinou vyrovnaný a zajímavý souboj se odehrával mezi prvními čtyřmi. První 3 hodiny jsem byl v čele já, pak jsme před sebou s Italem naháněli slavného Portugalce. 60km před cílem na poslední občerstvovačce jsme se ještě sešli všichni tři. O dvacet kilometrů později jsem sice předběhl Oliveiru, ale zároveň se přes mne dostal Matteo, který na mne dokázal náskok zvyšovat. Mezitím se ze čtvrté pozice řítil jak tajfun Maďar, který šel přes Oliveiru a stáhl můj luxusní náskok na konečných 12 minut. 

Fantasticky se Radkovi povedlo dávkovat doplňování energie, základem bylo Agave9, které jsem jedl až do samotného konce, k tomu pil Sponser a méně než obvykle Coca Colu s vodou (25/75). Na všech 4 občerstvovačkách jsem vypil polévku a dal si trochu těstovin, snědl jsem i trochu banánů a slaných sušenek.

společně s Matteo Ceroni a Peterem Toldi

Opět si nemůžu vynachválit X-Bionic oblečení (kalhoty, triko krátké, na noc dlouhé a bunda, ponožky), není nic lepšího, než když o oblečení nevíte a neřešíte horko, chlad, odřeniny, apod. Za ty peníze poskytuje materiál opravdu zcela adekvátní službu.

Tak dlouho mi Radek vyprávěl o grafech, až jsem přešel z trendy Garminů na usedlejší Polary, a to ještě v době, kdy ani neuměly "zakukat zprávu z telefonu". Nicméně, křivky na Polaru, stejně jako sledování grafu tréninkového zatížení na Training Peaks mne donutily zabrat v tréninku mnohem víc a především se neflákat pár dní před závodem. Grafy prostě nelžou!


10 komentářů:

  1. Tomu říkám dojatá, emocemi nabitá pointa! GRAFY PROSTĚ NELŽOU (volové)! :-) V rámci dnešního nostalgického lovení v archivech jsem si dovolila nakouknout i do toho tvého - http://petr.valeknet.cz/2015/06/prvni-dil-letni-bezecke-ultra-trilogie.html je fascinující sledovat, jak ses přes opatrné našlapování a zkoušení toho či onoho proběhal až na světovou špičku - takže ještě jednou veliká gratulace a už se neptám, co bude dál, dál už jsou jen lvi a konec světa :-)

    OdpovědětSmazat
  2. No, nelze nevzpomenout jak jsme s Jitkou pres internet resili tvoje kufrovani... A myslim, ze vedle nedostatecneho znaceni trati je za tim i "muj" efekt. Jsem proste bludicka.. a jak se mnou obcas nekde behas, tak jsi holt nejakeho bloudiciho vira chytil:)!
    Nastesti trasu do Sparty uz znas nazpamet.. a na 24h se beha na okruhu, tak bys mel byt v bezpeci! Opakuji si s klasikem.. kde se to zastavi??:)
    Nicmene jsem ti moc vdecny, protoze i v ramci mych bezeckych silenosti.. moje akce vypadaji velmi mirne a ja se tak mohu citit jako usedly, starnouci muz.. rodinneho typu! Diky!!:)
    At nam to beha! 12:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ale Tvoje letošní šílenosti jsou násobně šílenější než moje ... na okraj: přímo ve Spartě jsem zabloudil 2x ze tří pokusů, jestli jsi to nechytl spíš Ty ode mne! Brzy v hospodě!

      Smazat
  3. Petře, dobře ty! Ode mne veliká gratulace. Stále tě z povzdálí sleduji a čím dál tím víc obdivuji. MM

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dík :-) Tak je taky na čase se sejít a vymyslet nějaké společné běhání!

      Smazat
  4. Úžasné, úžasné, úžasné. Ještě jeden, dva možná pět podobných výsledků a budu nucen přepsat "5 omylů..." Zbyněk

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zbyňku, však víš, jak mě Pět Omylů dokáže motivovat ... tak já se ještě zasnažím :-) Hodně štěstí v B., ať to vyjde!

      Smazat
  5. Kde se to zastavi... dalsi sada ukousanych nehtu u kompu, dalsi tejden neposecenej travnik... a stale fandime! April.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. to je milý - děkuju! :-) sám nevím kde a kdy se to zastaví ... navíc právě teď, kdy možná konečně vím, jak na to ;-)

      Smazat